Otrokovice - Oficiální stránky města

Vřesoviště BÍLOVÁ
Přírodní památka. Jediné rozsáhlejší vřesoviště s jalovci v Hostýnských vrších.

BRDO
Nejvyšší vrchol Chřibů (587 m). Kolem vrcholu se nachází zbytky valového opevnění z pozdní doby bronzové (kultura lužických popelnicových polí).

BŘESTECKÁ SKALKA
Jedná se o členitý skalní útvar, 380 m n.m., 2,5 km sz od obce Břestek, v jižním úbočí vrchu Komínku. V okolí jsou stopy prehistorického osídlení z období staršího i mladšího neolitu. Skalní masiv se člení na tři části nazvané Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Skalisko je využíváno horolezci; nalezneme zde několik pěkných výstupů (popsáno celkem 20 tras). Nedaleko v údolí Salašky se nalézá restaurace Pod Skalou.

BUDAČINA
Přírodní rezervace o výměře 0,8 ha. Tvoří ji malý labyrint pískovcových skal s přirozeným bukovým porostem. Dle pověsti se zde zdržovali zbojníci, mj. také známí slezští hrdinové Ondráš a Juráš. Na jedné ze skal je pamětní deska zakladateli rekreační osady v Kudlovické dolině Antonínu Rozsypalovi, popravenému roku 1941 v Mauthausenu. Ve skále se nachází i malá jeskyně. Součást tzv. Spáčilovy naučné stezky Chřiby.

ČERTOVY SKÁLY
Chráněný přírodní výtvor, skalní stěna charakteru schodovité zdi z odolných paleogenních pískovců. Rozloha 0,15 ha, u obce Lidečko. Stěna o délce 150 m, šířce 2 - 3 m, výšce 6 až 20 m vypreparovaná z okolní horniny (slepenec s cizorodými valouny žuly a vápence) je známá pověstí o sázce mlynáře s čertem. Cvičné horolezecké terény.

ČERTŮV KÁMEN
Chráněný přírodní výtvor, geologický skalní útvar 16m dlouhý z mohutných pískovcových lavic. Ukázka selektivního zvětrávání flyšových pískovců. V prostoru skaliska patrné skromné pozůstatky nevelkého hradu Rýsova, který se připomíná roku 1517 již jako pustý. Na severní straně kopce se nachází stopy po pravěkém hradišti.

DRASTIHLAVA
Zalesněný vrchol (695 m) s pískovcovými puklinami na úbočí a rozšířeními až v pseudokrasové jeskyně.

DRŽKOVÁ
Obec připomínána v roce 1391. Důležitým zdrojem obživy obyvatel byla domácká výroba dřevěného nářadí. Poblíž obce dodnes pálí dřevěné uhlí v milířích. Památkou lidové architektury je dům čp. 11, převezený sem z Jasenné. Severně od obce se nachází přírodní památka Holíkova rezervace se skalnatým hřbetem s jedlobukovým porostem. Popsáno mnoho lezeckých tras.

HLADOVÁ STUDÁNKA
Nachází se pod zříceninou hradu Obřany (ve směru od Chvalčova) patřila k oblíbeným místům Františka Táborského a jeho přítele akad. malíře Františka Ondrúška. Rádi tam vodívali své hosty. V roce 1957 při 25. výročí Ondrúškovy smrti bylo okolí Hladové studánky upraveno. Bronzová deska s reliéfy Táborského a Ondrúška na kamenném obložení studánky je dílem akad. sochaře Jožky Antka, rodáka z Rajnochovic. Nápis na bronzové desce "Byli naši, byli, už sa pominuli, po malučkej chvíli půjdeme za nimi", je vzat ze Svolinského pozvánky na tryznu Františka Táborského. Na mapách nazvána studánkou Táborského a Ondrušky.

CHABANĚ
Osada na turisticky značené trase z Velehradu na Buchlov. Ve středu osady roste památný strom - Sekvojovec obrovský starý asi 200 let. Tento strom patří druhově k největším stromům na světě a pochází ze Severní Ameriky. Obvod kmene je 5m.

CHLADNÁ STUDNĚ
Vydatný pramen s dobrou vodou s kapličkou na hlavní hřebenové cestě nedaleko sedla "Barák" - průjezdu silničky Vizovice - Loučka.

JELEŇOVSKÁ a KRÁLOVEC
Dva výrazné vrcholy hřebene Kyčerské hornatiny nad Valašskými Klobouky. Na obou jsou rekreační a lyžařská střediska.

KANADA
Slepé rameno řeky Moravy, 1,3 km Z od obce Kněžpole, rezervace leží v nivě řeky Moravy. Podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty: v jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich písčité povodňové hlíny. Pod břehovými porosty jsou půdy typu fluvizemí.

Výskyt kotvice plovoucí, leknínu bílého, kosatce žlutého, žabníku vodního, šmelu okolíkatého, orobince úzkolistého, šáchoru hnědého, zeravu vzpřímeného, šípatky vodní. Jde o významnou lokalitu obojživelníků, plazů a ryb. Nachází se zde rosnička zelená, skokan zelený a ostronosý, ropucha obecná, užovka obojková a podplamatá. Ze zajímavých druhů motýlů zde byla pozorována stužkonoska vrbová, s. olšová, s. modrá a černoproužka topolová.

Vlastní rameno obklopuje lužní les s bohatou skladbou původních dřevin dub letní, jilm vaz, topol bílý a černý, vrba křehká, jasan ztepilý a úzkolistý. Je vyloučen intenzivní chov ryb a čerpání vody. Společenstvo ryb se skládá z deseti druhů. V roce 1995 zde byl vysazen amur bílý, který svou potravní specializací na vodní rostliny ohrožuje vzácné druhy rostlin. Rameno vzniklo při regulaci řeky Moravy v padesátých letech 20. století.

zpět

KAZATELNA
Vypreparované pískovcové skalisko vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plochou na vrcholu připomínající kazatelnu. Na vrcholu je zasazen železný dvouramenný kříž z roku 1972. Ze skaliska je výhled přes údolí Kyjovky (Stupavy) na protější hřeben Chřibských hřbetů, hrad Cimburk a část Koryčanské přehrady.

KELČSKÝ JAVORNÍK
Nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů (865 m) a současně přírodní rezervace horských bučin a jasanových javořin na suti s karpatskou květenou v podrostu, značně poškozena ekologickou katastrofou v roce 1979. Na vrcholu je televizní vysílač a polorozpadlá dřevěná rozhledna.

KOMÍNKY
Vypreparovaný skalní blok na hlavním hřebenu (521m) tvoří největší skalní útvar Chřibů. Taktéž přírodní rezervace o rozloze 25,1 ha - vrcholová partie hlavního hřebene Chřibů se skalisky magurského pískovce a přirozenou dubovou bučinou s bohatým podrostem vzácných a chráněných rostlin ( samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, mařinka vonná aj.).

KOZEL
Skalisko Kozel je věžovitá izolovaná skála zvedající se na mírném svahu tvořená odolnými pískovci a slepenci magurského flyše. Na jejím povrchu jsou patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny, výklenky, převisy, skalní dutiny, voštiny atd. Na skalisku je popsáno celkem 18 výstupových tras, horolezecká činnost je zde zakázána. Chráněný přírodní výtvor, 500 m n.m.

KRÁLKY
Skalní útvary tvořené slepencovými paleogenními lavicemi a opředené pověstmi i romantickými tradicemi. Ve sklaní stěně obrácené k jihu jsou vyhloubena sedadla. Chráněná přírodní památka.

KRÁLŮV STŮL
Blok hrubozrnného pískovce (263 x 187 cm) spojovaný pověstí s panovníky Velkomoravské říše. Historicky doložen roku 1228 v zakládající listině velehradského kláštera jako hraniční mezník. Byl skutečně opracován a bývá považován za megalitický dolmen, užívaný při slunovratu, či místo, kde se vybíralo mýto.

KVASICE
V okolí Kvasic roste několik památných stromů: ořešák černý starý 300 let o obvodu kmene 620cm v zámeckém parku, lípojírovcová alej o stáří asi 200 let při sinici k Nové Dědině, jasanolipová alej při staré cestě na Tlumačov a hloh Amerika starý přibližně 150 let. Více o Kvasicích se dozvíte v památkách.

LUHAČOVICE
Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydro uhličitano chlorido sodných kyselek a jeden sirný pramen. Každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, obsahující velké množství rozpuštěných minerálních látek, zejména sodík, vápník, hořčík,chlór, bróm, jód , kyselinu uhličitou, rozpuštěný oxid uhličitý. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 – 12 ° C. Nejznámější prameny, tvořící často cíl mnoha vycházek a povinnou zastávku lázeňských hostů, jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa.

MALENISKO
Při pramenu léčivé vody vzniklo známé mariánské poutní místo s barokním kostelem Panny Marie Sněžné. Od kostela vede křížová cesta ke kapličce na hřebeni.

NA ŽELECHOVICKÝCH PASEKÁCH
Přírodní rezervace s ojedinělým nalezištěm jaterníku trojlaločného v jižní části Vizovických vrchů.

PEKLO
Rozsáhlý, přes 1 km dlouhý sesuv půdy sahající od hlavního hřebene Vizovických vrchů (odtrh od skalní stěny) s čelem v údolí potoka Vlára.

PULČÍNSKÉ SKÁLY
Výrazné slepencové skalní útvary. V jejich areálu se nalézají zbytky nevelkého skalního hradu (schody vytesané ve skále). V roce 1446 hrad patřil Cimburkům, ale byl už někdy po polovině 15. století rozbořen a v 16. století se již připomíná jako pustý. Nedaleko odtud se nachází lokalita Hradisko s nálezy prehistorického opevnění. V obci Pulčín je k dispozici turistické tábořiště.

SKALNÝ
Vrchol (709 m) na hřebeni Hostýnských vrchů se skupinou skalních útvarů na nichž jsou cvičné lezecké terény. Místo dalekého rozhledu.

Napajedelská SLANICA
Západně od napajedelského nádraží vyvěrá pramen sirovodíkové vody „SLANICA“, známý od roku 1787 a od roku 1913 využívaný v malých lázních. Více o Napajedlích se dozvíte v památkách.

SMRDUTÁ
Přírodní rezervace, kterou tvoří balvan, tvořený křemenem, který je v okolních pískovcových horninách zcela ojedinělý. Také jeho rozměry jsou výjimečné. Balvan je vstupem do rezervace, která je význačná suťovou květenou a pseudokrasovou jeskyní. Prudký sklon a kamenité plochy mají vliv na mikroklima tohoto místa, vznikl zde horský suťový les. Dominantní dřevinou je jilm horský, ke kterému sedruží javor horský. Místy vstupuje do porostové skladby také jedle a buk. Půda mezi balvany jeobohacována padlými tlejícími stromy. Z rostlin sezde vyskytuje měsíčnice trvalá, udatna lesní, kakost smrdutý, mechorosty a mnohé játrovky. Typické jsou také kapraďorosty. Z živočichů jsou nejzajímavější tesařík pižmový a dubnový a také vzácná modranka karpatská. Na Smrduté je pseudokrasová puklinová jeskyně, která vznikla mechanickým způsobem v nevápenných horninách. V jeskyni je vytvořena sněhobílá sintrová poleva podobná povrchu květáku, jsou to tzv. pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil na stropu dutiny.

SVATÁ VODA
Kaplička s upraveným pramenem prosté podzemní vody. Poblíž je chata Kaménka.

TEODORŮV PRAMEN
Poměrně silný pramen u lesní silničky v údolí potoka Rosošný, upravený v roce 1900 a nazvaný podle acibiskupa Teodora Kohna.

TESÁK
Turistické středisko Tesák je nejvýše položené lyžařské středisko Hostýnských vrchů, s nadmořskou výškou sjezdovek až 750 m. Bez nadsázky můžeme říci, že Tesák je největší lyžařské středisko Hostýnských vrchů. Je také zároveň ideálním nástupním místem na hřebenové cesty. V místě střediska je udržované parkoviště pro 300 aut.
LYŽOVÁNÍ: Dva areály jsou vzdálené okolo 500 metrů od parkoviště. Lokalita Cvičná louka je vhodná pro méně vyspělou klientelu. Druhý areál Kyčera se dvěma středně náročnými sjezdovkami obsluhuje jeden vlek délky 700 m. V obou areálech je také jeden dětský vlek. Celková přepravní kapacita všech vleků je 2000 osob za hodinu. Většina lyžařů běžkařů a turistů směřuje po hřebenových cestách přes Kyčeru buď na Hostýn, nebo opačným směrem na Troják. Měně navštěvované jsou trasy v okolí Černavy, Kelčského Javorníku a Rajnochovic. Zde je možné si vybrat méně náročné trasy v délce 5 - 10 km až po trasy 30 - 40 km. V místě je několik restaurací a rekreačních středisek s možností ubytování a občerstvení v bufetu.

TLUSTÁ HORA
Zalesněný vrch dominující Zlínu. Bývala zde dřevěná rozhledna, nyní je tu zdaleka viditelný televizní převaděč. Ve 30. letech 20. století tu bývala malá zoologická zahrada a přírodní park. V roce 2000 zde byla vybudována tzv. Stezka zdraví - Tlustá hora. Součástí celého sportovně přírodního areálu na pozemcích městských lesů jsou značené pěší přístupové trasy.

Z Letné ulice Pod Rozhlednou, ze čtvrti Pod Majákem, z Prštného ulice Nerudova a z Podhoří ulice U Slanice. Dále trasy pro běh, soustava dřevěných nářadí na protahování, cyklostezka, doplňkové dřevěné stavby v "jádrovém území" tohoto areálu tj. dřevěný lesní altán s možností posezení a úkrytu před nepřízní počasí, visutá lanová lávka přes blízkou terénní depresi.

V "jádrovém území" u altánu je dále umístěno 5 stanovišť s pestrou paletou cvičebních prvků na procvičení a posilování (hrazdy, bradla, kladiny, žebřiny, lanové houpačky a několik hracích prvků pro děti). Orientaci v areálu usnadňuje systém značení tras v celém území a informační tabule.

TROJÁK
Rekreační a turistické středisko na hlavním diagonálním hřebeni Hostýnských vrchů, křižovatka a východisko mnoha turistických, cyklistických i lyžařských tras. V provozu jedna sjezdovka se dvěma vleky.

TRUBISKA
Pramen sirných vod, několik rybníčků a dřevěný lovecký zámeček, zbudovaný ve druhé polovině 19. století majiteli vizovického velkostatku.

U MRAZÍKA
Chráněný přírodní útvar “Mrazík” s pamětní deskou na křižovatce cest na Kržle, Halenkovice a Novou Dědinu. Na tomto místě byl zabit pytláky lesní adjunkt Karel Mrazík v roce 1870, údajně byl pověšen na vedle stojící vysoký strom hlavou do mraveniště.

VLČÁK
V blízkém okolí původní hospody severním a severozápadním směrem se vyskytují drobná skaliska s názvy Gavendova skála (569,2 m), Vodová skála, Endlicherova skála a Janečkova skála. Zhruba 200 metrů severně se nachází jeden z pramenů Kotojedky s dobrou pitnou vodou.

ZLACKÁ STUDÁNKA
Kamenná studánka vybudovaná roku 1862 zachycuje vydatný pramen vyvěrající z úbočí vrcholu Hrušová (389,2 m). Podle místní tradice byl pramen vody objeven při pokusu najít zlato, od čehož pochází také její jméno. Ke studánce se váže několik místních pověstí.