Cesta: Titulní stránka > Město Otrokovice > Městské zpravodajství > Přehled všech dokumentů
Vedení města Otrokovice chce občanům
připomínat tuto mimořádně významnou osobnost, která stála u rozkvětu města a
zároveň vytvořit důstojné pietní místo pro uctění jeho památky. Vzniklo tak
umělecké dílo, socha, zasazená do parku před Společenský dům. O velikosti a
významu Jana Antonína Bati, nejen pro Otrokovice, vypráví i kronikář města
Otrokovice Petr Klokočka: „Po tragické
smrti Tomáše v roce 1932 se Jan Antonín na základě poslední vůle svého
bratra stal jediným vlastníkem a šéfem Baťových závodů. Pod jeho vedením
dosáhla společnost v období před 2. světovou válkou nebývalého rozkvětu.“.
O tom nejlépe svědčí následující statistika: než Jan Antonín společnost
převzal, tvořilo ji (rok 1931) 24 podniků a 1645 obchodů ve 26 zemích světa,
v nichž bylo zaměstnáno celkem 16580 pracovníků, z tohoto počtu 16020
v Československu a 560 v zahraničí. V roce 1942 to však již bylo
120 podniků a 5810 prodejen ve 43 zemích světa, které zaměstnávaly celkem
105770 pracovníků, z tohoto počtu 50340 na území bývalého Československa a
55430 v zahraničí. „Stejně jako jeho
bratr Tomáš, byl i Jan Antonín člověkem odvážných vizí, které uměl nejen
vytvářet, ale především i realizovat. To dokazuje nejen předchozí statistika,
ale i dílo, které po sobě zanechal v Brazílii, kde našel azyl po
vykonstruovaných obviněních a nespravedlivém soudním procesu v poválečném
Československu. Ačkoli byl téměř bez prostředků, dokázal kolonizovat rozsáhlá
brazilská území, vystavět 4 města a v nich výrobní závody. Jeho činnost
vysoce oceňovala brazilská vláda, která v roce 1957 dokonce zvažovala jeho
kandidaturu na Nobelovu cenu za mír. Tu však odmítl ve prospěch jiného
kandidáta z Brazílie,“ přiblížil Petr Klokočka.
S osobností
Jana Antonína Bati je neodmyslitelně spjat i příběh moderních Otrokovic. „Ačkoli to byl ještě Tomáš Baťa, který
koncem dvacátých let minulého století rozhodl o vzniku Baťových pomocných
závodů a nové obytné aglomerace v dosud převážně zemědělské obci,
v důsledku tragických okolností to byl právě Jan Antonín, který musel
započaté dílo dokončit,“ vysvětlil kronikář města. O jeho rozsahu opět
nejlépe svědčí statistika: jestliže v roce 1932 měly Otrokovice 406 domů a
3300 obyvatel, v roce 1938 to již bylo 901 domů a 8002 obyvatel. O
mimořádném vztahu Jana Antonína k Otrokovicím vypovídá i to, že je
v jednom ze svých projevů označil za „budoucí nejkrásnější město Moravy“,
které záhy bude „chloubou celé země a Československé republiky“.
„Vybudováním pomníku v samém srdci
baťovských Otrokovic v parku mezi bývalými pomocnými závody a Společenským
domem splatíme alespoň částečně dějinný dluh, který město vůči svému velkému
budovateli má. Současně bude důstojným doplněním již existujícího pomníku
Tomáše Bati,“ objasnila smysl vybudování nového pomníku starostka Otrokovic
Hana Večerková.
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.
web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®