Cesta: Titulní stránka > Město Otrokovice > Město a okolí > Mapové služby
Pietní akt se uskutečnil v pondělí 5.
května na tradičním místě u pomníku válečných hrdinů na náměstí 3. května před
kostelem sv. Michaela. Následně také v Kvítkovicích u kaple sv. Anny. „Každoročně se scházíme, abychom si
připomněli osvobození od nacistické okupace a také ukončení největšího a
nejničivějšího konfliktu v dějinách lidstva. Pro nás, Čechy i Slováky,
znamenal konec války osvobození a vítězství. Ne všichni měli to štěstí a těch
dnů se dočkali. Musíme si připomínat, co pro nás znamenalo období protektorátu,
do jaké situace se dostali občané naší republiky po atentátu na Heydricha.
Kolik lidských životů bylo zbytečně zmařeno. Vzpomeňme si na vypálení Ploštiny,
Javoříčka, Lidic a mnoha dalších, i to kolik lidí zahynulo
v koncentračních táborech a na frontách. Tyto skutečnosti je třeba mít v paměti
a předávat generacím, které hrůzy války nepoznali, abychom si vážili všech,
kteří obětovali své zdraví a životy ve prospěch nás přeživších,“ zaznělo od
starostky Hany Večerkové, která ve
svém projevu dále citovala události posledních dnů války v Otrokovicích a
okolí, tak jak je zaznamenal zdejší rodák, železničář a amatérský historik
Theodor Láník v knize Paměti obce Otrokovice: „Německá fronta se drolila pod údery spojenců. Již 25.4.1945 projížděly
stanicí Otrokovice první evakuační vlaky, ložené jednak vojenským materiálem,
jednak stroji a různým zařízením
z vykradených továren. 26. 4. 1945 nahrnuly se do obce spousty maďarských
vojáků, kteří ustupovali před ruskou frontou. Rudá armáda stála u Ostravy.
Maďarské oddíly se chvatně nakládaly na vlaky a spěšně odjížděly ucpat díru
v německé frontě. O nějaké morálce nebylo u nich ani potuchy, prodávali
součásti výzbroje, výstroje ba dokonce jeden četař mě nabízel i kulomet. Sotva
odjeli, začalo se od Vizovic valit: vozidla všeho druhu, lazarety, kanony, mezi
tím vojáci pomíchaní do všech možných zbraní a mezi nimi i Vlasovci. Těch se
každý bál. Neukáznění, suroví, a zlodějství bylo u nich samozřejmé. Celý tento
nepřetržitý řetěz netáhl však přes Otrokovice, ale přes Napajedla a odtud přes
Žlutavy, Halenkovice k Brnu. Kanonádu bylo velmi zřetelně slyšet. Fronta
se blížila. Pojednou se začaly objevovat ruské stíhačky. Byly velmi rychlé,
létaly nízko a odstřelovaly pochodující kolony i vlaky. Jednou
v odpoledních hodinách nám nad hlavami zasvištělo letadlo a
v okamžiku rachotily kulomety. To v Kvítkovicích napadlo pochodující
oddíl Němců. Někteří z nich se ukryli ve dveřích Lacigového hostince. Však
i tam je letec našel a byli dva vojáci zabiti. A potom se již letadla objevovala
denně v každou dobu. Němci postavili před hřbitovem protitankové dělo,
myslím však, že si ani nevystřelilo, poněvadž ruské tanky přes Otrokovice nejely. Němci
podminovali všechny mosty přes Dřevnici. Do základů položili letecké bomby. Od
dřevničního mostu se táhl červený drát až do měšťanské školy, odkud byly bomby
odpáleny. Dne 1. 5. 1945 bombardovala rumunská letadla letiště. Bomby padaly
však většinou mimo letiště. Několik dnů před přechodem fronty jsme se
přestěhovali do sklepa, kde jsme i spali a s námi i několik známých rodin.
Poslední noc z druhého na třetího května bylo již jisto, že je poslední
noc okupace a Němci do rána zmizí. Nebylo ovšem jisto, zda Němci se zde,
v napajedelské soutěsce, kde byly vykopány protitankové příkopy a
střelecké zákopy a použijí přirozeného obranného terénu v soutoku Dřevnice
a Moravy, budou bránit, či v důsledku postupujícího obklíčení vyklidí
tento prostor bez boje. Bylo k půlnoci, když zazněly silné detonace.
Vyletěly oba mosty přes Dřevnici, silniční i železniční. Na ulici nebylo vidět
ani jednoho německého vojáka, byli však ve staveních a odtáhli teprve
k ránu. Chovali se již celkem slušně. Cítili v patách již Rudou
armádu. Kolem sedmé hodiny se rozkřiklo, že Rusi jsou již zde. Na návsi jsem
viděl již první, tak očekávané ruské vojáky, bylo jich asi ke dvaceti.
K osmé hodině byla již obec plna vojska. Mezi tím ze Skalky padala rána za
ranou. To Němci stříleli, prý z pojízdného děla. Druhý den, to jest 4. 5.
šel jsem se podívat, jak to vyhlíží na nádraží. Němci ze Skal pilně stříleli.
Drželi se tam 4 dny. Rudá armáda byla asi po třech dnech vyměněna armádou
rumunskou. Ze 7. na 8. května byl
v obci poplach. V prostoru mezi Tlumačovem a Hulínem se shromáždila
jedna německé divize. V tu noc německé jízdní hlídky dojely až
k měšťanské škole a polní cestou ke kamennému kříži na Mezicestí. Eventuální útok Němců byl by pro obec
katastrofální. K osmé hodině byl poplach odvolán. Němci se pohnuli
k Bystřici pod Hostýnem. Děla ihned odjela a ujížděla k Tlumačovu.
Tímto skončilo německé panství.“.
V připraveném programu zněly také písně Veni Domine a Tvá
země v podání Ženského pěveckého sboru pod vedením dirigentky Niny
Maksymiuk a klavírního doprovodu Tatiany Adascalita. Pásmo básní a písní si připravili
také žáci ZŠ T. G. Masaryka, pod vedením paní učitelky Kristýny Hudečkové. Klub
vojenské historie Litava vystavil na náměstí historická vojenská vozidla M3A1 Skaut, Dodge WC52, Jeep Willys,
Steyr 1500, KDF 82 a Opel Blitz 1,5t.
Další informace:
tisková mluvčí města Otrokovice
+420 723 606 758, +420 577 680 449
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.
web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®