Otrokovice - Oficiální stránky města

Tentokrát navštívíme na kolech známé i méně známé baťovské stavby a vyjedeme i na nejvyšší vrchol Chřibů.

Začít můžeme v Otrokovicích u nádraží. Od něj se vydáme po žluté značce okolo točny trolejbusů přes Dřevnici do části zvané Bahňák. Tady také najdeme první baťovské stavby naší výpravy. Celý areál rodinných domků, služeb a hlavně továrny vznikal na bažině. Pro její zpevnění naplavili řemeslníci za pomoci vody z Moravy z protějšího kopce silnou vrstvu hlíny. Na té se teprve začalo stavět. Žlutá značka nás přivede k parku – do centra čtvrti. Zde je pomník Tomáše Bati, který zde nejen stavěl, ale nedaleko také zahynul při leteckém neštěstí. Po jeho smrti nesl Bahňák až do příchodu komunistů název Baťov. Druhý památník, který je méně nápadný a leží v části parku blíže továrny, připomíná povodeň v roce 1997. Skleněná deska ukazuje skutečnou výšku hladiny vody. Tabulky s ryskou, která označuje výšku vodní hladiny, najdeme na mnoha zdejších budovách a domcích. Náměstí dominují obchodní dům a netypický tvar hotelu Společenský dům, které navrhoval architekt Karfík. Budeme-li se držet žluté značky, přejedeme záhy po lávce přes řeku Moravu. Zde je také začátek značené cyklistické trasy do Koryčan, po níž budeme pokračovat. Začátek prověří naši výkonnost výjezdem do prudkého svahu, na který přesně sedí přirovnání ke kopci, do kterého i ptáci chodí pěšky. Cyklistická trasa přes Žlutavu až k rozcestí U Mrazíka takřka kopíruje žlutou turistickou značku. Vede po asfaltu až na Bunč. Dále pokračuje lesem nad Novou Dědinu, na hájovnu Tabarky směrem na Kostelany.
Jakmile vyjedeme z lesa, otevře se nám pěkný pohled na chřibské vrcholky. Někoho možná překvapí i pohled na kývající se těžní stroje. Na Kroměřížsku se ale opravdu těží ropa. Před Kostelany přijedeme k tělesu před desetiletími rozestavěné silnice ze Zlína na Brno, která měla být součástí dálnice přes celou předválečnou republiku z Aše do Podkarpatské Rusi. Její stavbu prosazoval Jan Baťa od roku 1936. Naneštěstí pro nás byla stavba zahájena až za války a brzo také zastavena. Od ropné pumpy vpravo od silnice je skoro hotový násep, který vede pod silnicí, před obcí ji křižuje a ztrácí se v zářezu, který obchází Kostelany. V Kostelanech odbočíme vlevo na Bunč. Před vrcholem stoupání budeme mít po levé straně zajímavý skalní útvar Komínské skály. Ze silnice k nim odbočuje žlutá značka. Pokračujeme dál a přijedeme do známého turistického střediska Bunče. Nedaleko chaty je pomník partyzánů. Pokračujeme lesní cestou po červené značce na nejvyšší vrchol Chřibů – na Brdo. Cestou narazíme na další část dálnice. Tu a tam zkřížíme její náspy a zářezy, které ale už zarůstají stromy. V lese se ztrácí i betonový most po levé straně. Značka nás však vede dál. Jízda po cestě s hrubším povrchem nám připraví nepříliš příjemné fyzické zážitky, proto patrně u rozcestníku Pod Brdem rádi sestoupíme z kola a kousek na vrchol vyjdeme pěšky. Otevře se nám překrásný pohled na Kroměřížsko.
Dál se vydáme po červené značce až po první křižovatku lesáckých cest. Tam značku opustíme, odbočíme vlevo a sjedeme k lesní chatě Hubertce. Odbočíme vpravo a po neznačené lesní asfaltce jedeme z kopce dolů. Dostaneme se k pomníku zastřelených salašských občanů, jimž se takto pomstili Němci za pomoc partyzánům. Tady odbočíme vlevo a po žluté značce dojedeme do Salaše a dále po silnici do Velehradu. Je to významné poutní místo s bazilikou, kterou zdobí historicky cenná umělecká díla. Z památného místa věřících pokračujeme po silnici do Starého Města.
Komu už došly síly, může do Otrokovic dojet vlakem. Na nádraží jej dovede červená značka, která za železničním nadjezdem odbočuje vpravo. Bude mít najeto asi 40 km. Zdatnější cyklisté pokračují po silnici přes Staré Město a přijedou k hlavní cestě na Otrokovice. Odbočí vpravo a asi po 150 metrech se mezi poštou a zahradní restaurací vydají zase vlevo. Po asfaltu se dostaneme k rybníčku. Tady odbočíme vpravo a dostaneme se k další baťovské stavbě – k plavebnímu kanálu. Spojoval Otrokovice s Ratíškovicemi a sloužil hlavně při dopravě uhlí. Kanál nyní slouží turistice a na několika místech (například v Uherském Hradišti či Spytihněvi) je možné půjčit si motorové pramice. Vyrazíme dál po asfaltu, až najedeme na červenou cyklistickou značku. Ta již označuje Moravskou stezku, tedy trasu, která vede podél Moravy od polských hranic přes celou Moravu až k rakouským hranicím. Místy pojedeme těsně podél kanálu, místy podél slepých ramen Moravy. Za pozornost stojí jednoduchost plavebních komor. V jednom místě u Babic pojedeme kolem raritního mimoúrovňového křížení kanálu s potokem. Kanál vede v korytě nad ním. Dojedeme k jezu s elektrárnou u Spytihněvi. Zde kanál začíná. Dál do Otrokovic se lodě plavily po řece. Na betonovém břehu za elektrárnou je dokonce několikrát vyznačeno, kam až dosáhla hladina řeky Moravy za jezem. Z té výšky vody jde mráz po zádech. Za jezem stezka pokračuje podél břehu Moravy a okolo výběhů s koňmi přes rekreační středisko Pahrbek do Napajedel. Město je známé svým hřebčínem a zámkem, který je v rekonstrukci. Na náměstí je zajímavá budova radnice. Moravská stezka pokračuje do Otrokovic podél Moravy. Část je vedena po blátivé a rozbité polní cestě. Dovede nás k lávce přes Moravu, u které jsme už byli. Po absolvované trase doporučuji na náměstí v Napajedlích opustit značku a pokračovat rovně přes město. Za benzinovou pumpou odbočit vpravo a jet do Otrokovic po méně frekventované silnici. V Kvítkovicích u hospody odbočíme vlevo a sjedeme k hlavní cestě do Zlína. Odbočíme vlevo a podle trolejbusových drátů dojedeme k výchozímu místu – k otrokovickému nádraží.

Celková délka trasy je asi 60 km.