Otrokovice - Oficiální stránky města

Poznávací trasu začněte na železničním nádraží Otrokovice. Odtud se vydejte na křižovatku v Kvítkovicích, kde zabočte doprava na ul. Objízdná a přejeďte nad železniční tratí v pruhu vyznačeném pro cyklisty.
Před vjezdem do závodu Barum Continental odbočte do ulice po Vaší levé straně, poté opět doleva a následně doprava až na konec ul. Letiště. Zahněte vpravo a jeďte podél kolejí. V posledním úseku cesty k památce Na Letišti se připravte na nezpevněnou cestu. Polní cesta před řekou Moravou vás přivede k lesnímu porostu halící tuto památku. Před vybudováním železnice v roce 1839 byl v tomto místě velký meandr řeky Moravy. K ohybu zátoky bylo z napajedelského mlýna vykopáno koryto pro přívod vody na mlýnská kola. Zbytky stavidel regulující přítok vody a přívodní zarostlá a zavezená strouha jsou dodnes k vidění v zarostlých částech. Železniční dráha přerušila vodní koryto a následnou regulací řeky Moravy v roce 1906 se ze zbytku říčního meandru stalo tzv. slepé rameno. Dnešní podoba slepého, někdy také nazývaného mrtvého ramene, se skládá ze tří částí. První dvě části tvořily bývalý tok řeky Moravy a třetí část je zbytek mlýnského náhonu, který se za železniční tratí nazývá Janišovka podle jména majitele napajedelského mlýna. Všechny tyto tři části se lidově nazývají Morávka dokazující dřívější spojení s řekou. Předmětem ochrany je uchování jednoho z posledních zbytků mrtvých ramen s charakteristickými vodními a pobřežními druhy rostlin a živočichů.
Severně odtud se nachází území letiště, kde stojí poslední původní dřevěný hangár z roku 1931, kde firma Zlínská letecká společnost ve vlastnictví Baťova koncernu zahájila stavbu továrny na výrobu letadel a provoz letiště. V současné době je bohužel v havarijním stavu a uvnitř bývalého závodu Moravan, kam není vstup povolen, se nachází přestavěná odbavovací letištní hala. (souřadnice GPS: N49°11.770  E017°31.664´)
Jakmile se vrátíte zpět na cestu, pokračujte až k řece Moravě, kde odbočte doprava na zpevněnou cestu. Jeďte podél řeky až k lávce přetínající řeku. Tu přejděte a pokračujte rovně k rozcestníku tří regionů. Právě jste v části nazvané Bahňák, čtvrtí s typickou baťovskou architekturou aplikovanou na továrenské, ale také obytné a další objekty. Zde došlo k unikátnímu technickému projektu – splavování mnoha milionů kubíků zeminy z protilehlého kopce Tresný do močálových prohlubní tak, aby vzniklo území nejen pro práci, ale také pro život. Urbanismus a architektura navazovala na zlínskou architekturu charakteristickou budováním staveb z tzv. režného zdiva vyznačující se neomítnutými, ale pouze vyspárovanými cihlami. V letech 1930–1935 zde bylo postaveno sídliště s téměř 250 rodinnými domky. Vydejte se dále podél ul. K. Čapka a před penzionem pro seniory odbočte vpravo. Po pravé straně, naproti nového Sportovního areálu Baťov, spatříte kolonie dřevěných domků se sedlovou střechou nazývaných finské domky. (souřadnice GPS: N49° 12.831´ E017°30.431) Jde o zvláštní architektonický typ montovaného domu, který byl převzat ze Švédska. Většinou se jedná o dřevěné stavby, které se začaly stavět někdy v období 1946–1948 v rámci poválečné pomoci UNRA. Mělo jít o provizorní ubytování dělníků a měly mít jen krátkou životnost. Ještě dnes však plní svůj účel, přestože mnohé přestavbou ztratily svůj původní charakter.
Odtud jeďte, dokud po pravé straně nezahlédnete unikátní stavbu nazvanou Společenský dům. (souřadnice GPS: N49°12.912´E017°30.773´) Jde o nejvýznamnější a charakteristickou stavbu v našem městě realizovanou v roce 1936. Objekt o půdorysu trojcípé hvězdy navrhl arch. V. Karfík. Členění objektu má osovou polohu k továrním objektům a uzavírá překrásný parkový prostor náměstí. Objekt měl funkci společenskou i ubytovací. Režné zdivo je kombinováno s parapetními pásy a omítkou. Disponuje prosklenými otvory v pojetí tradičních konstruktivistických staveb. Ve foyeru se zachovaly dva basreliéfy od tehdy mladého akademického sochaře Bohumila Jahody. Jeden představuje symboliku splavování Tresného a druhý připomíná a parafrázuje oblíbenou píseň Tomáše Bati: Neumrem na slámě. Slavnostního otevření se v roce 1936 zúčastnil prezident republiky Edvard Beneš.
Za Společenským domem se nachází také ruský činžák ve světové architektuře známý jako SORELA, charakteristický barevností, sloupovím, s grafitovou výzdobou, římsami a ornamentálními vlysy. (souřadnice GPS: N49°12.882´ E017° 30.684)
Nyní se však vydejte vlevo, mezi novou budovu Senioru a bytový dům typu Drofa, do ul. tř. Spojenců. Po pravé straně budete míjet tříetážový obytný dům autora V. Karfíka z roku 1946–1947 s  urbanistickým řešením V. Kubečky, charakteristický domovními znameními nad jednotlivými vchody. (souřadnice GPS: N49° 12.980´ E017°30.774´) Jakmile dojedete ke křižovatce, nalevo před vámi spatříte dnešní budovu Gymnázia Otrokovice, tehdy první školní budovu, která byla na Bahňáku otevřena. (souřadnice GPS: N49°13.025´ E017°30.759´) Pokračujte rovně a obdivujte zahradní čtvrť, která tu vznikla během velmi krátkého časového úseku. Následně odbočte doleva a na konci cesty vpravo. Po levé straně budete míjet koupaliště z 30. let minulého století s dřevěnými kabinami a betonovou skluzavkou. Prvním koupajícím byl při slavnostním otevření podnikatel J. A. Baťa. Na konci ulice se dejte doprava a následně doleva k silnici, odkud lze spatřit překrásný lužní les táhnoucí se směrem k Tlumačovu. Zamiřte k rekreačnímu areálu Štěrkoviště a podél něj projíždějte až k točně linky 55. Pokračujte rovně po tř. Tomáše Bati až k benzinové pumpě ležící po pravé straně. Přes cestu spatříte hurdisové domy. Tyto domy sloužily jako ubytování pro dělníky. Zhotoveny byly z dutých cihlových tvárnic typu Hurdis vyráběné v Hodoníně. (souřadnice GPS: N49° 12.640´ E017° 31.061)
Před vjezdem na most se dejte doleva. Podjeďte železniční most a vyjeďte na kopeček v ulici Přístavní. Nyní stojíte na začátku Baťova kanálu, ve čtvrti označované jako Stará kolonie. Tak, aby se před Vámi rozevíral pohled na průmyslový areál, se zastavte a chvíli nechte běžet svoji fantazii. (souřadnice GPS: N49° 12.594´ 017°31.223´)
V roce 1932 s výstavbou zdejších závodů firmy Baťa, které vidíte, vznikla potřeba zdroje elektrické energie. Firma se tedy začala podílet na budování závlahového systému řeky Moravy. V areálu závodu vzniklo přístaviště, loděnice a upravil se tok řeky Dřevnice pro plavbu. Tudy se dopravovalo uhlí z lignitového dolu v Ratíškovicích. Před vámi jsou zbytky plavební komory, která měla do boků otevírající se vrata. Vlevo stával domek, odkud byla plavební komora ovládána a ze zarostlé zeleně ční pozůstatky úvaziště pro lodi, tzv. pacholata. O několik metrů dále byly umístěny tzv. zdymadla, které uzavíraly komory, aby do nich mohla být napouštěna a vypouštěna voda, a tím se vyrovnávaly hladiny k vplutí a vyplutí. Vzadu v areálu závodu byla budova loděnice a zejména laguna, tzv. kotviště asi 100 m dlouhé a 18 m široké přístaviště pro odstavené kotvicí lodě. Tato část je velmi viditelná uvnitř závodu. Velké přístaviště, nyní zavezené a porostlé stromy, umožňovalo kotvit až 8 lodím, které byly i 40 m dlouhé. Na břehu stávala i dílna s názvem Loděnice, ve které se stavěly nákladní čluny o nosnosti až 150 tun. Postupem času elektrárna ztratila svůj účel a došlo k její demolici. V současnosti zůstává jen nostalgická vzpomínka a tou je Přístavní ulice v části zvané Stará kolonie.
Na konci této ulice se dejte vpravo a vydejte se přes hlavní silnici do ulice protilehlé, označené jako trasa 471. Použijte podchod pod železnicí a pokračujte dál po označené trase. Za restaurací Sýpka zahněte doprava. Na konci ul. Obchodní zahněte vlevo a dejte se přes křižovatku nahoru k rohové budově městského úřadu, odkud můžete spatřit kostel sv. Michaela, krásně zrekonstruované nám. 3. května, Otrokovickou BESEDU, atypickou stavbu hotelu Atrium nebo Městský úřad Otrokovice.
Sjeďte chodníčkem k řece Dřevnici na ul. Zámostí. Překonejte lávku přes řeku Dřevnici a odbočte doleva. Jeďte podél řeky a v úrovni další lávky přes řeku zabočte doprava. Projeďte městskou částí Trávníky. Kolem restaurace U Skleničky použijte chodníček vedoucí k silnici na Zlín. Silnici přejděte na protější stranu a dejte se směrem zpět k Otrokovicím. V Kvítkovicích mezi autoservisem a hotelem Rottal se nachází funkcionalistický dům místními nazývaný Karasova vila. Pro sebe jej postavil jeden z Baťových stavitelů Vladimír Karas v blízkosti tříproudové silnice v roce 1935. Uvnitř domu bylo regulovatelné centrální vytápění, telefonní rozvody mezi jednotlivými místnostmi, zimní zahrada s terasou a další dobové vymoženosti moderního bydlení. (souřadnice GPS: N49° 11.962´ E017°32.568´) Kousek od ní zahněte vlevo do ul. Spojovací, která Vás dovede na náves v Kvítkovicích. V horní části návsi stojí kaple sv. Anny. Vy však směřujte vpravo ul. K. H. Máchy k hlavní silnici. Jakmile dojedete na hlavní křižovatku, přejděte silnici k Lidlu a poté na druhou stranu ke kolejím. Nyní jste téměř na totožném místě, odkud jste vyjížděli. Stačí jen vydat se rovně k první křižovatce a dát se doleva cestou, která vás dovede zpět k vlakovému nádraží.